Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zvýšení daně z nemovitosti na dvojnásobek, což by státu vyneslo 6–8 miliard Kč. Toto opatření je součástí plánu na zlepšení státního rozpočtu, se kterým ministr počítá na příští rok.
Vládní konsolidační balíček má snížit strukturální deficit o nejméně 1 % HDP, což je zhruba 70 miliard Kč.
V loňském roce totiž skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy Kč, což byl 3. nejhorší výsledek hospodaření v posledních letech. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard Kč.
Navrhovaný balíček obsahuje 65 úsporných opatření – Stanjura však nepředpokládá, že všechny návrhy budou schváleny.
Úspora 70 miliard Kč by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba 20 miliard Kč, příjmové strany, řekl Stanjura koncem února v České televizi.
Změny se dotknou daní
Z konkrétních opatření ministr jmenoval možnou úpravu daně z přidané hodnoty (DPH). V jednání jsou dvě sazby – 13 % a 14 %.
V současnosti se v České republice odvádí DPH v základní sazbě 21 % a v dvou snížených sazbách 10 % a 15 %. Stanjura uvedl, že jako ministr financí by upřednostnil pouze dvě sazby DPH namísto tří, což by zjednodušilo daňový systém.
Nové sazby by ovšem měly být rozpočtově téměř neutrální. O jejich přínosu pro rozpočet rozhodne až konečné rozdělení zboží a služeb do jednotlivých pásem daně.
Progresivní daň není v plánu
Daň z nemovitostiv Česku patří mezi nejnižší v Evropě a v současné době je hlavním příjmem obcí. V loňském roce bylo touto daní vybráno 12,42 miliardy Kč, správa této daně ovšem ročně vyjde na 1,2 miliardy Kč.
Výpočet daně zahrnuje koeficient stanovený podle velikosti obce. A právě ten chce ministr zvýšit až na dvojnásobek.
Zároveň však odmítl zavedení progrese do daně z nemovitosti, kdy by se za první nemovitost, v níž majitel bydlí, platila nejnižší daň a za každou další by byla vyšší. Tuto možnost označil za komplikování daňového systému.
Uvedl také, že chystá například změnu zdanění hazardu. A to tak, aby státní rozpočet získal navíc jednotky miliard k nynějšímu výběru kolem 9 miliard Kč ročně.
Vláda podle Stanjury naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína.
Novinky ovlivní i podnikatele
Na ministerstvu se diskutuje rovněž o změnách v systému sociálního pojištění pro OSVČ. Ty by se mohly dotknout způsobu, kterým se počítá základ daně. Právě z něj se pak vypočítává sociální pojištění.
Stanjura uvažuje o navýšení minimálního pojištění, protože v současnosti tvoří „pouze“ polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Diskutuje se také o změně výdajového paušálu u profesí, kde jsou náklady nízké. Tato skupina zahrnuje například právníky, lékaře nebo architekty, kteří mohou využívat až 40% výdajový paušál.
I v otázce stavebního spoření se podle Stanjury politici nejspíše shodnou na změně. A pokud někdo navrhne zrušení daňového odpočtu úroků z úvěru ze stavebního spoření, ministr údajně nebude proti.
Stanjura ovšem zdůrazňuje, že o opatřeních se stále jedná. Přesto jsou již podle něj sjednány některé dílčí dohody, které chce ministerstvo předložit vedení politických stran. Dosud bylo sestaveno asi 65 opatření, která ministerstvo financí nechalo zhodnotit experty. Změny vycházejí z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k nimž se přidaly návrhy jednotlivých ministerstev.
