V České republice došlo k významnému legislativnímu kroku, který mění pravidla hry pro všechny pracující na základě dohod. Od října 2023 vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která si klade za cíl zlepšit pracovní podmínky pro „dohodáře“ a přiblížit je tak k plnohodnotnému pracovnímu poměru. Tato novela přináší několik klíčových změn, které mají značný dopad na pracovní trh.
Zlepšení pracovních podmínek a transparentnější plánování pracovní doby
Zaměstnanci pracující na dohodu nyní získávají nová práva, která byla doposud vyhrazena pouze pro zaměstnance na plný úvazek. To zahrnuje nárok na příplatky za práci v noci, o víkendech a svátcích a po odpracování 100 hodin jim vzniká právo na dovolenou. Tato práva jsou velkým krokem k zajištění rovných podmínek a jsou považována za významné zlepšení v ochraně zaměstnanců. Další výraznou změnou je povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o rozvrhu práce nejméně tři dny předem. Tento krok zvyšuje transparentnost a umožňuje zaměstnancům lepší přípravu na své pracovní povinnosti, čímž se zabraňuje nečekaným a náhlým změnám v rozvrhu.
Právo na převedení dohody na pracovní poměr
Další významnou novinkou je možnost požádat o převedení dohody na pracovní poměr po 180 odpracovaných dnech a za předpokladu, že smlouva je platná minimálně 12 po sobě jdoucích měsíců. Zaměstnavatel má povinnost do měsíce odpovědět a zdůvodnit své rozhodnutí. V případě nesouhlasu s výpovědí je stanovena 15denní výpovědní lhůta.
Důsledky pro finanční a pojišťovací aspekty práce na dohodu
Finančně se změní situace pro DPP, kde od 1. ledna 2024 budou muset zaměstnanci odvádět sociální a nemocenské pojištění po překročení 25 % průměrné mzdy. U více DPP u různých zaměstnavatelů je hranice pro odvody stanovena na 40 % průměrné mzdy. Stanovená průměrná mzda pro rok 2024, která se bude používat pro výpočet limitů pro odvody u DPP, činí 43 967 Kč. To implikuje, že pokud zaměstnanec pracuje na základě jedné DPP u jednoho zaměstnavatele, je hranice pro nezdaněné příjmy nastavena na 10 991 Kč. V případě, že osoba má uzavřeny dohody s více zaměstnavateli, může dosáhnout příjmu až 17 500 Kč měsíčně, aniž by bylo třeba platit odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Regulace práce na dálku a náhrady nákladů
Novela zákoníku práce se také věnuje práci na dálku. Je nutné smluvně ošetřit náhrady nákladů, které vznikají při práci z domova. To zahrnuje nutnost písemné dohody, která definuje podmínky včetně náhrad nákladů a rozvržení práce. Neurčí-li zaměstnavatel rozvržení pracovní doby pro práci na dálku, hrozí sankce až do výše 300.000 Kč. Toto opatření chrání jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, a zajišťuje, že obě strany mají jasné a srozumitelné podmínky.
Dopady na trh práce
Tyto změny v zákoníku práce představují významný krok k posílení práv zaměstnanců na dohodu a snížení rozdílů mezi pracovními poměry. Je však nezbytné, aby se „dohodáři“ a zaměstnavatelé se změnami důkladně seznámili a přizpůsobili jim své pracovní procesy. Přechod na nový systém může sice přinést určité výzvy, ale jeho cílem je zvýšení stability a ochrany zaměstnanců na flexibilních úvazcích.
Nové předpisy upravující práci na dohodu vzbuzují mezi podnikatelskou komunitou rozporuplné reakce. Některé firmy považují novelu za příliš administrativně náročnou a obávají se zvyšujících se nákladů spojených s rozšiřováním personálních kapacit či nutností outsourcování administrativy prostřednictvím personálních agentur. Tato zátěž může být pro některé subjekty natolik významná, že se velmi pravděpodobně dostanou do pokušení vyhýbat se oficiálnímu zaměstnávání, případně začnou hledat nelegální cesty, jak regulace obejít, a to včetně práce na černo či využívání služeb neetických zprostředkovatelů.
