Každý zaměstnanec i OSVČ musí platit sociální a zdravotní pojištění stanovené zákonem. Tyto povinné platby jsou v podstatě daněmi, které se zaměstnancům automaticky strhávají z platu. Část těchto odvodů hradí i zaměstnavatel. OSVČ mají povinnost platit zdravotní a sociální pojištění v rámci povinných odvodů samy.
Sociální pojištění je systém povinných odvodů, který se skládá ze tří různých druhů pojistného. Tyto odvody slouží k zajištění sociální stability a k dosažení přiměřené úrovně sociálního zabezpečení a sociální suverenity občanů.
Mezi jednotlivé druhy pojistného patří:
- pojistné na důchodové zabezpečení,
- pojistné na nemocenské pojištění,
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Cílem systému sociálního zabezpečení je poskytnout pomoc lidem, kteří se ocitli v mimořádné životní situaci nebo čelí nepříznivým podmínkám a hrozbám.
Kdo pojištění platí
Poplatníky pojistného jsou:
- zaměstnanci,
- zaměstnavatelé,
- osoby samostatně výdělečně činné
- a dobrovolní účastníci důchodového pojištění.
Výše jednotlivých odvodů následně ovlivňuje výši sociálních dávek.
Na základě zaplaceného důchodového pojištění stát vyplácí starobní důchody, nemocenské pojištění pak ovlivňuje vyplácení nemocenské, mateřské či otcovské.
Sociální pojištění pro zaměstnance
Sociální pojištění pro zaměstnance představuje celkem 31,5 % vyměřovacího základu daně z příjmu (resp. hrubé mzdy), z čehož 6,5 % hradí samotní zaměstnanci a zbývajících 25 % za ně odvádí zaměstnavatel.
Zaměstnanec nemá v tomto ohledu žádné povinnosti, neboť zaměstnavatel sráží sociální pojištění z jeho mzdy. Poté jej každý kalendářní měsíc odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).
Nemocenské pojištění pro OSVČ je dobrovolné
Pro osoby samostatně výdělečně činné je povinné odvádět platby na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zatímco účast na nemocenském pojištění je dobrovolná.
Pokud se rozhodnete neplatit nemocenské pojištění, ztrácíte nárok na mateřskou a nemocenskou.
Zálohy pro rok 2023
Pro rok 2023 platí:
- Minimální zálohy na sociální pojištění se stanovují na základě průměrné mzdy, která v roce 2023 dosahuje 40 324 Kč.
- Minimální vyměřovací základ je čtvrtina průměrné mzdy, tedy 10 081 Kč.
- Minimální záloha je 2 944 Kč.
- Maximální vyměřovací základje 1 935 552 Kč. Pojištění nad tuto hranici již není možné platit.
Pokud živnostník provádí výdělečnou činnost jen část roku, je třeba vyměřovací základ přepočítat na počet měsíců, kdy činnost probíhala.
Jiná pravidla pro studenty i důchodce
U vedlejších činností, studentů nebo důchodců je situace odlišná. Pro výpočet minimální výše záloh je třeba znát desetinu průměrné mzdy. Následně se tato částka (podobně jako u hlavní činnosti) vynásobí 29,2 %.
Minimální měsíční záloha v současné době činí 1 178 Kč.
Jako OSVČ provozující vedlejší činnost však v některých případech zálohy na důchodové pojištění odvádět nemusí. V prvním roce to totiž není nutné. A poté platí zálohy v závislosti na tom, zda celkové příjmy přesáhly hranici 93 387 Kč.
Nemocenské pojištění pro OSVČ
OSVČ, kteří si dobrovolně platí nemocenského pojištění, platí 2,1 % měsíčního vyměřovacího základu.
Pro rok 2023 je tento základ nastaven na 8 000 Kč, což odpovídá platbě 168 Kč za kalendářní měsíc.
Jestliže jste nezaměstnaní a nemáte žádné zdanitelné příjmy, není nutné platit důchodové pojištění. Taková doba se vámvšak nepřičítá k důchodu.
Lidé, kteří se dobrovolně zapojují do důchodového pojištění, jsou povinni hradit pojistné na důchodové pojištění, avšak bez příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Do dobrovolného důchodového pojištění se mohou přihlásit osoby starší 18 let.
Jak funguje zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění jepovinný poplatek sloužící k úhradě zdravotní péče v případě nemoci či úrazu. V rámci všeobecného zdravotního pojištění odvádějí poplatníci částky, které se odvíjí od výše příjmů a nezávisí na jejich zdravotním stavu ani rizikovosti pro pojišťovnu.
V České republice je zdravotní pojištění povinné pro všechny občany bez ohleduna to, zda se jedná o zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné.
Rozdíl však může být v tom, kdo platbu hradí. V některých případech totiž pojištění platí přímo stát.
Pojištěnci si navíc mohou své zdravotní pojištění doplnit komerčním pojištěním, není to však povinné.
Za koho platí stát
Mezi osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát, patří například:
- lidé v invalidním či starobním důchodu;
- osoby v důchodovém věku;
- ti, kteří pobírají vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod;
- příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu;
- nezaopatřené děti;
- doktorandi starší 26 let, kteří studují doktorské studium v prezenční formě a nepatří mezi zaměstnance ani osoby samostatně výdělečně činné.
Zahrnuje také například lidi ve výkonu trestu a v evidenci úřadu práce.
Odvody zaměstnanců
Co se týče zaměstnanců, zdravotní pojištění činí celkem 13,5 % jejich vyměřovacího základu. Z toho jednu třetinu (4,5 %) platí samotní zaměstnanci a zbytek (9 %) hradí zaměstnavatelé.
Nejnižší možný vyměřovací základ u zaměstnanců odpovídá minimální mzdě, která pro rok 2023 činí 17 300 Kč. Pojistné je v tomto případě (13,5 %) stanoveno na 2336 Kč.
Základ pro podnikatele i osoby bez příjmu
OSVČ i osoby bez zdanitelných příjmů si musí zdravotní pojištění hradit samy. Pojistné se zde počítá jako 13,5 % vyměřovacího základu.
V případě OSVČ se za vyměřovací základ považuje 50 % z rozdílu mezi příjmy na jedné straně a výdajipotřebnými k dosažení, zajištění a udržení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti na straně druhé.
Minimální měsíční vyměřovací základ představuje pak polovinu z aktuální průměrné mzdy.
U osob bez zdanitelných příjmů je pak za vyměřovací základ považována částka, která odpovídá výši minimální mzdy (v současnosti tedy 17 300 Kč). OSVČ odvádějí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné. V roce 2023 činí minimální výše zálohy 2722 Kč.
