Kryptonadšenci a investoři v kryptoměnách by měli být v roce 2023 ostražitější než v minulosti. Finanční správa se totiž chystá častěji kontrolovat nepřiznané zisky z prodeje kryptoměn.
Nástroje, jak nepřiznané zisky kontrolovat, jsou daleko pokročilejší než v letech 2017 a 2018, kdy se digitální měny staly masovým fenoménem mezi retailovými investory.
Posvítí si i na dlouhodobé investory
I když v roce 2021 dosahoval bitcoin a zbytek kryptotrhu opakovaně cenových rekordů, ne každý investor uvedl zisky v daňovém přiznání.
Rok 2022 pak byl pro investory do bitcoinu a kryptoměn mnohem méně radostným obdobím. To však neznamená, že zkušení tradeři nebo dlouhodobí držitelé v tomto období nedokázali mít zisk z prodeje.
Kdy kryptoměny danit
V Česku se zisk z obchodování s kryptoměnami daní 15% sazbou z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o časově omezený test a danit se musí i zisk ze směny jedné kryptoměny za druhou.
Kromě toho se však daní i směna kryptoměny za zboží. Například e-shop Alza.cz umožňuje platby bitcoinem a tyto platby se daní z rozdílu mezi nákupní cenou bitcoinu a hodnotou zboží, za které byly použity.
To platí i pro platby kartou typu Crypto.com nebo Binance Card, kdy lze na kartu nahrát virtuální měnu a platit s ní prakticky kdekoliv.
Kdy kryptoměny nedaníte
Investor je osvobozen od placení daní, pokud jeho příjmy z dalších činností nepřesahují celkovou výši 30 000 Kč za rok. Na rozdíl od akcií se u kryptoměn neuplatňuje tříletý časový test jako výjimka od placení daní.
Naopak v případě, kdy příjmy z obchodování s kryptoměnami přesáhnou 48násobek průměrné hrubé mzdy (zhruba 2 miliony Kč), vztahuje se na ně vyšší sazba daně, a to 23 %.
Anonymita je mýtus
Mnoho držitelů kryptoměn si myslí, že transakce s bitcoinem a dalšími kryptoměnami jsou zcela anonymní, ale to není úplně přesné. Veškeré transakce jsou zaznamenány v otevřeném blockchainu, i když jméno odesílatele či příjemce platby tam uvedeny nejsou.
Nicméně retailoví investoři odhalují svou identitu na kryptoměnových burzách, kde musí podstoupit proces ověření identity. Pro finanční správu je tedy možné si od provozovatele burzy, a to i té zahraniční, vyžádat výpis všech obchodů pro konkrétního uživatele. A na základě toho doměřit daň.
Právní rámec mezinárodní výměny informací navíc umožňuje nejen vyžádat či spontánně poskytnout informace, ale také provádět společné kontroly. Umožňuje tak finanční správě, aby se účastnila šetření u zahraničních osob.
Postup při optimalizaci a zdanění
Představme si následující hypotetické transakce:
- Nejprve nakoupíte 0,1 BTC za 40 000 Kč
- Následně koupíte 0,1 BTC za 50 000 Kč
- Poté prodáte 0,1 BTC za 60 000 Kč
Existují dvě metody, jak danit zisk z prodeje:
- FIFO (first-in, first-out),
- vážený průměr.
Metoda FIFO
V metodě FIFO nejprve zahrnete první nákup, tedy ten za 40 000 Kč. Zisk je pak rozdíl mezi prvním nákupem a prvním prodejem, tedy 60 000 Kč – 40 000 Kč = 20 000 Kč.
Metoda váženého průměru
Při použití váženého průměru musíte vypočítat průměrnou nákupní cenu. Tedy:
45 000 Kč / 0,1 BTC = 450 000 Kč / BTC.
Zdanitelný zisk z prodeje by tedy byl:
60 000 Kč – (0,1 BTC x 450 000 Kč/BTC) = 15 000 Kč.
Prodej se ztrátou
Další možností je prodat své pozice s realizovanou ztrátou před koncem roku a ihned je znovu otevřít 1. ledna. Zdanění se tak můžete zcela vyhnout.
Vždy to však záleží na konkrétní situaci.
Krypto a právnické osoby
Při danění kryptoměn myslete na to, že právnická osoba musí vést účetnictví v českých korunách. I pohyby v kryptoměnách tak musí být ohodnoceny v tuzemské měně.
Pokud prodáváte zboží za kryptoměny, je pro vás výnosem cena tohoto zboží. Poté musíte držet danou kryptoměnu, a to v hodnotě tohoto zboží.
Pokud kryptoměnu z výnosu dále používáte, například nakupujete zboží nebo v ní platíte mzdy zaměstnancům, může mít tato měna jinou hodnotu. V takovém případě se rozdíl objeví v účetnictví buď jako zisk, nebo jako ztráta.
