Z nedávného online průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit vyplývá, že si polovina obyvatel České republiky letos ve srovnání s loňskem odkládá stranou menší částky – nebo dokonce vůbec nic.
Šestina lidí nemá úspory
Průzkum proběhl během května a června mezi 505 osobami ve věkovém rozmezí 18 až 64 let. Výsledky jsou znepokojivé – zhruba šestina respondentů (17 %) nemá žádnou finanční zálohu a žije od výplaty k výplatě. Dalších 16 % dotázaných má úspory menší než celkový měsíční příjem domácnosti, 14 % lidí má pak naspořeno částku ve výši jednoho měsíčního příjmu domácnosti.
Naopak více než dvě pětiny (42 %) dotázaných mohou počítat s finančním polštářem o velikosti minimálně tří měsíčních příjmů. Téměř čtvrtina domácností (24 %) by z úspor dokázala zvládnout až pětiměsíční výpadek příjmů. Průzkum rovněž ukázal, že 15 % respondentů by byloschopnoze svých úspor zvládnout celoroční výpadek příjmů.
Každý měsíc si lidé odkládají různé částky jako rezervu na nepředvídatelné události. Kolik lidé v průměru spoří?
- 17 % lidí si odkládá do 1000 Kč.
- 10 % lidí si odkládá mezi 1001 a 2000 Kč.
- 9 % lidí si odkládá mezi 2001 a 3000 Kč.
- 10 % lidí si odkládá mezi 3001 a 5000 Kč.
- 12 % lidí si odkládá mezi 5001 a 8000 Kč.
- 7 % lidí si odkládá mezi 8001 a 10 000 Kč.
- 5 % lidí si odkládá mezi 10 001 a 15 000 Kč.
- 3 % lidí si odkládá mezi 15 001 a 20 000 Kč.
- 1 % lidí si odkládá mezi 20 001 a 25 000 Kč.
- 2 % lidí si odkládá mezi 25 001 a 30 000 Kč.
- 2 % lidí si odkládá více než 30 000 Kč.
- 15 % lidí odkládá rezervu, ale její přesnou výši neuvádí.
Jak Češi zvládají náklady na energie?
Stále aktuálním tématem v oblasti nákladů jsou drahé energie. Řada domácností musela kvůli nepříznivé situaci řešit vysoké nedoplatky. Z čeho mimořádné výdaje pokryly?
Až 58 % dotázaných uhradilo nedoplatek za energie přímo z výplaty. Dalších 32 % se spoléhalo na své úspory, které jim umožnily uhradit tuto částku. Menší skupina (6 %) využila půjčky od rodiny, přátel nebo zaměstnavatele. Někteří (3 %) požádali o splátkový kalendář, který jim úhradu nedoplatku usnadnil. Méně častá možnost byla půjčka od banky (2 %) nebo prodej majetku (1 %). Pouze 1 % respondentů se rozhodlo pro půjčku od nebankovní finanční instituce. Malá skupina (1 %) zvolila jinou cestu řešení této finanční situace.
Jak lidé řeší půjčky?
Průzkum se zaměřoval také na zvyklosti lidí ve vztahu k úvěrům. Výzkumníci se například zajímali o to, kde lidé hledají informace před podáním žádosti o úvěr.
Občané odpovídali takto:
- 32 % lidí se spoléhá na doporučení bankéře nebo finančního poradce.
- 27 % lidí využívá finanční srovnávače pro porovnání různých nabídek.
- 24 % lidí se řídí doporučeními od svých známých a příbuzných.
- 22 % lidí se obrací k recenzím a diskuzím na internetu, aby získali potřebné informace.
- 7 % lidí sleduje žebříčky, které sestavují neziskové organizace, aby získali objektivní pohled na dostupné možnosti.
- 34 % lidí využívá jiné způsoby.
Čísla ukazují, že se většina současných žadatelů o půjčku spoléhá na informace od svého bankovního poradce nebo finančního konzultanta. Kromě toho lidé dají na doporučení svých známých a často využívají také finanční srovnávače, které poskytují objektivní informace.
Tip! Nechte si zdarma srovnat nabídky hypoték v naší hypoteční kalkulačce.
Situaci potvrzují i další průzkumy
Podobně jako průzkum STEM/MARK dopadly i další ankety. Na začátku července analyzovala úspory domácností také agentura Ipsos pro Českou bankovní asociaci. Oslovila více než tisíc respondentů ve věkovém rozmezí 18 až 79 let.
Jak průzkum dopadl?
27 procent Čechů by se svými současnými úsporami vydrželo tři měsíce. Zhruba pětina populace by byla schopná pokrýt náklady po dobu přibližně šesti měsíců, což je doporučená délka finanční rezervy bankovní asociací. 14 procent respondentů by dokázalo zvládnout situaci s pokleslými příjmy i po dobu delší než jednoho roku.
Čísla od Ipsosu ovšem kreslí příznivější obrázek než průzkum STEM/MARK. V některých oblastech podle nich totiž Češi dosáhli lepších výsledků než při loňské anketě. 59 % populace si letos například vytvořilo rezervu na mimořádné výdaje. Tento podíl je o čtyři procentní body vyšší než loni. Navíc se zvýšil i počet lidí, kteří spoří na stáří. I tato čísla se oproti loňsku zlepšila – zatímco loni šlo o 38 procent populace, letos tento podíl vzrostl na 43 procent. Téměř polovina občanů také snížila své výdaje jako způsob úspory.
