Česká národní banka se rozhodla přistoupit k dalšímu výraznějšímu kroku ve své měnové politice a znovu snížila úrokové sazby o půl procentního bodu. Tento tah přišel jako reakce na aktuální ekonomické “klima” a jeho cílem je podpořit ekonomický růst země. Snížení dvoutýdenní repo sazby na 5,75 %, spolu s diskontní sazbou na 4,75 % a lombardní sazbou na 6,75 %, signalizuje ochotu bankovní rady reagovat pružně na měnící se ekonomické podmínky.
Toto rozhodnutí, které podpořila většina členů bankovní rady, vychází z detailního vyhodnocení zimní makroekonomické prognózy a dalších získaných informací. Ačkoli se inflace v České republice stabilizovala blízko dvouprocentního cíle, což naznačuje obnovení cenové stability, bankovní rada zůstává ostražitá vůči mírně proinflačním rizikům. Tato rizika by, pokud se naplní, mohla vést k tomu, že inflace v nadcházejících čtvrtletích překročí tolerované meze.
ČNB zůstane nadále opatrná, s inflací ještě není definitivně vyhráno
Přestože se úrokové sazby snižují, bankovní rada zdůrazňuje, že přístup k dalšímu snižování bude opatrný, zohledňující jak aktuální ekonomické ukazatele, tak i potenciální vývoj v budoucnosti.
Důležitými faktory pro rozhodování budou trvanlivost nízkoinflačního prostředí, vývoj měny, fiskální politika, situace na trhu práce a domácí či zahraniční poptávka. Zároveň bankovní rada uznává, že snižování sazeb může být kdykoli pozastaveno, pokud se inflace nebude vyvíjet v souladu s předpoklady. Snižování úrokových sazeb bylo zahájeno již v prosinci minulého roku a přestože to může naznačovat určité uvolnění měnové politiky, bankovní rada jasně dává najevo, že její boj s inflací ještě nekončí. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření pozitivní a přispívají k tlumení inflace, což bankovní rada považuje za klíčové pro dlouhodobou stabilizaci inflace na dvou procentnímu cíli.
Toto rozhodnutí přináší i určitá rizika a nejistoty. Mezi hlavní proinflační rizika patří pomalé odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což může vést k vyšším mzdovým požadavkům v důsledku napjatého trhu práce. Růst cen služeb a potenciální problémy na straně nabídky obchodovatelných statků také představují riziko. Na druhé straně, výraznější zhoršení globálního hospodářství nebo slabší výkon ekonomiky hlavního obchodního partnera, Německa, by mohlo vést k nižší inflaci než je očekáváno.
V příštích měsících bude klíčové sledovat, jak se budou nová data promítat do ekonomických prognóz a jak bankovní rada zareaguje na vývoj situace. Toto rozhodnutí o snížení sazeb je významným signálem pro trh a pro domácnosti, naznačující, že Česká národní banka je připravena aktivně zasahovat do ekonomiky, aby zajistila její stabilní růst a cenovou stabilitu.
