Když inflace stoupá, tak ceny rostou, kupní síla vaší peněženky klesá a najednou za stejné peníze nakoupíte méně než předtím. Naopak, když inflace klesá, jako v našem lednovém případě, je to známka toho, že ekonomika zpomaluje své tempo. Pro obyčejného člověka to znamená, že koruny v peněžence si udrží svou hodnotu déle, což je důvod k mírnému optimismu.
Inflace v České republice se v lednu zklidnila na překvapivě nízkých 2,3 %, což je výrazně pod predikcí trhu, která agentura Reuters stanovila na 2,9 %, a také pod očekáváním ČNB, jež předpovídala 3 %. Tento vývoj reprezentuje nejnižší hodnotu od března 2021. Pokud se podíváme na měsíční srovnání, zjistíme, že ceny vzrostly o 1,5 %, což je opět méně než předpokládaných 2 %.
„Potvrzuje se to, co jsem občanům slíbil ve vánočním projevu, kdy jsem řekl, že ekonomická situace lidí i firem se bude zlepšovat. Je to skutečně dobrá zpráva. Potraviny meziročně zlevnily téměř o čtyři procenta, nízká inflace také znamená, že se letos zlevní úvěry, to pomůže opět lidem, firmám a celé ekonomice. Končí nejistota z budoucnosti a končí tak dvouletý stres ze zdražování, kterému byli vystaveni lidé i firmy,“ uvedl na tiskovém brífinku Petr Fiala.
Zajímavé je také srovnání s loňským rokem, kdy v lednu inflace meziměsíčně dosáhla 6 %, přičemž polovina tohoto růstu byla ovlivněna ukončením tzv. Úsporného tarifu. Bez tohoto efektu by inflace činila pouze 3,4 %. V roce 2022 inflace dosáhla 4,4 % a pokud se podíváme ještě dále do historie, na období let 2010-2020, zjistíme, že průměrná lednová inflace činila pouhých 0,9 %. Letošní údaje tak svědčí o výrazném zpomalení oproti předchozím dvěma letům, avšak ve srovnání s dlouhodobým průměrem jsou stále mírně nadhodnoceny.
Výrazný rozdíl oproti dlouhodobému průměru byl patrný hlavně v kategorii oděvů a obuvi, kde ceny v lednu tradičně klesají více, a také u alkoholických nápojů a tabáku, kde letos došlo k růstu spotřební daně. Ceny v oblasti bydlení, zdraví či stravování rovněž vykázaly rychlý nárůst.
Jaký byl hlavní faktor růstu cen?
Hlavním faktorem, který ovlivnil lednový růst cen, byly ceny energií, jež meziměsíčně vzrostly o 7,5 %. Elektřina zdražila o 12 %, zemní plyn o 3,6 % a ceny tepla o 3,2 %. Tyto ceny tak významně přispěly k celkovému meziměsíčnímu růstu inflace. Naopak, protiinflační tlak vyvíjely ceny potravin, které dokonce zaznamenaly pokles.
Z pohledu meziročního srovnání nám letošní lednová data ukazují, že vysoká srovnávací základna z loňského roku přispěla k poklesu inflace, přičemž významnou roli hrály právě ceny energií. Opětovně protiinflační efekt měly ceny potravin, které v lednu prohloubily svůj pokles.
Vyhlídky pro rok 2024
Pokud se podíváme na služby, ty zdražily meziměsíčně o 1,3 %, což je mírnější růst ve srovnání s předchozími lety. Zboží naopak zdražilo o 1,7 %, což je opět pomalejší tempo než v minulosti. V celém roce 2023 průměrná inflace dosáhla 10,7 %, avšak aktuální predikce naznačují, že letos by měla inflace klesnout pod 3 %.
Navzdory tomuto optimistickému výhledu existují rizika, která by mohla tuto prognózu ovlivnit. Především pokud by se umírněný vývoj cen potravin neudržel, mohlo by to protiinflační působení potravin oslabit. Dalším rizikem je možnost, že se některé podniky rozhodnou přenést náklady do cen postupně během následujících měsíců.
Navzdory nižší lednové inflaci, ČNB pravděpodobně zrychlí tempo snižování úrokových sazeb, avšak bude přitom postupovat opatrně, hlavně kvůli oslabující koruně.
