Nemocenské pojištění pro zaměstnance i pro OSVČ. Víte, kdy vám pomůže?

Má to smysl? Takovou otázku si klade spousta podnikatelů a živnostníků, když uvažují o nemocenském pojištění. Zajišťuje ho stát a jeho plátci mají jistotu, že při pracovní neschopnosti nezůstanou bez peněz. Ve skutečnosti toho ale nemocenské pojištění umí mnohem víc. Podívejte se, kdy vám pomůže.

S nemocenským pojištěním se už někdy setkal snad každý podnikatel, zaměstnavatel i zaměstnanec. Spolu s důchodovým pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti je totiž součástí sociálního pojištění.

A sociální pojištění platí prakticky každý.

Kdo platí sociální pojištění

Ve skutečnosti je to ale se sociálním (a nemocenským) pojištěním trochu složitější. Je sice pravda, že odvody na sociální pojištění posílá prakticky každý, kdo si vydělává, výše odvodů se však u různých lidí liší.

Ukáže vám to následující tabulka:

Za zaměstnance tedy nemocenské pojištění hradí zaměstnavatel. A podnikatelé ho nemusí platit vůbec.

Co řeší nemocenské pojištění

Platby za nemocenské pojištění dostává stát, přesněji řečeno Česká správa sociálního zabezpečení. Účastníkům nemocenského pojištění (tedy zaměstnancům a OSVČ, kteří si tuto pojistku platí) za to hradí:

• nemocenské – náhradu za dobu nemoci, kterou stát vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti;
• ošetřovné – náhrada pro zaměstnance, kteří se starají o nemocného člena rodiny, a nemohou proto chodit do práce;
• dlouhodobé ošetřovné – náhrada za ošetřování člena rodiny, který potřebuje po propuštění z nemocnice dlouhodobou celodenní péči;
• mateřskou (neboli peněžitou pomoc v mateřství) – matky ji pobírají od 6. týdne před termínem porodu;
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství – pro ženy, které kvůli těhotenství nemohou vykonávat svou současnou práci a jsou převedené na hůře placenou pozici;
• otcovskou – příspěvek na pomoc s péčí o novorozené dítě; od roku 2022 na něj máte nárok, i když se vám narodí mrtvé dítě nebo když zemře v 6 týdnech od porodu.

Nemocenské pojištění a zaměstnanci

Přesné podmínky nemocenského pojištění se u zaměstnanců (i zaměstnavatelů) a podnikatelů liší. Obecně přitom platí, že u zaměstnanců je situace jednodušší. Nemusí se totiž prakticky o nic starat.

Platbu za ně posílá zaměstnavatel, který ji strhává z jejich hrubé mzdy. Na nemocenské pojištění míří přesně 2,1 % z hrubé mzdy.

Nárok na zmíněné dávky tak zaměstnanci obvykle mají už při nástupu do práce. Podívejte se, jak vše funguje:

Nemocenská u zaměstnanců

Stát nemocenskou vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti, do té doby vás platí zaměstnavatel. Trvá nanejvýš 380 dní.

Přesný termín začátku a konce pracovní neschopnosti vychází z hlášení lékaře v e-neschopence.

Výše státní podpory se odvíjí od vašeho hrubého denního příjmu. Ovlivňují ji ale i další faktory a výpočet je tak poměrně složitý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo kalkulačku pro výpočet sociálních dávek, se kterou snadno zjistíte, kolik peněz dostanete.

Ošetřovné u zaměstnanců

Na tuto dávku mají nárok pouze zaměstnanci – nikoliv OSVČ. Počítá se stejně jako nemocenská a trvá maximálně 9 dní.

U samoživitelů, kteří pečují o dítě do 16 let je tento termín prodloužený na 16 dní.

Zároveň smíte ošetřovné pobírat maximálně 90 dní za rok.

Dlouhodobé ošetřovné u zaměstnanců

Oproti předchozím dávkám jsou podmínky pro přiznání dlouhodobého ošetřovného o něco přísnější. Jako zaměstnanec musíte být zaměstnaní minimálně 90 dnů z posledních 4 měsíců – tedy zhruba 3 ze 4 měsíců.

Dlouhodobé ošetřovné navíc smíte využít jen k péči o člena rodiny, který:

• byl hospitalizovaný alespoň 4 dny
• a po propuštění z nemocnice potřebuje vaši péči minimálně 30 dnů.

O tom, zda se váš příbuzný bez dlouhodobé péče neobejde, rozhoduje jeho ošetřující lékař v nemocnici. Právě na základě jeho zprávy můžete požádat o dlouhodobé ošetřovné.

Mateřská u zaměstnanců

Také u peněžité pomoci v mateřství jsou podmínky poněkud složitější. Mají na ni nárok pouze ženy, které byly v předchozích 2 letech zaměstnané minimálně 270 dnů.

Zákon pracuje i s takzvanou ochrannou lhůtou, která je 180 dnů. Díky ní máte na mateřskou nárok, i když jste aktuálně nezaměstnaná. Stačí prokázat, že jste v posledním půlroce zaměstnaná byla. A tím pádem jste byla účastnicí nemocenského pojištění.

S výjimkou šestinedělí může mateřskou místo ženy čerpat otec dítěte. Musí ale splnit stejné podmínky jako matka dítěte a uzavřít s ní písemnou smlouvu, že bude o dítě pečovat.

Vyrovnávací příspěvek u zaměstnanců

Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství mají nárok pouze zaměstnankyně (nikoliv OSVČ). A to v případě, že podle ošetřujícího lékaře jejich současná práce ohrožuje těhotenství.

Pokud je kvůli tomu zaměstnavatel přesune na hůře placenou pozici, nemocenské pojištění jim dorovná rozdíl v příjmu.

Platí to i v případě, že jsou ženy na jinou práci převedené:

• do 9 měsíců po porodu
• nebo kvůli tomu, že své dítě kojí a kojení jim neumožňuje vykonávání původního zaměstnání.

Otcovská u zaměstnanců

Abyste získal otcovskou, musíte být zaměstnaný. Zároveň musíte být v potomkově rodném listu zapsaný jako jeho otec.

Kromě biologických otců mají na tuto dávku nárok také lidé, kteří převzali dítě do náhradní péče. Ovšem jen v případě, že dítěti ještě nebylo 7 let.

O dávku můžete požádat do 6 týdnů ode dne narození nebo převzetí do péče. Stát vám ji bude vyplácet maximálně 14 dnů.

Změny ve výši příspěvků

Výše státních příspěvků se odvíjí od vyměřovacího základu a s jejím vypočtením vám pomůže už zmíněná kalkulačka pro výpočet sociálních dávek.

Pokud jste zaměstnanec, je vyměřovacím základem vaše hrubá mzda. Zaměstnavatel vám z ní každý měsíc strhává (mimo jiné) 2,1 % jako platbu nemocenského pojištění.

Platba se ale může brzy zvýšit. Vláda totiž chce strhávat dalších 0,6 % z vaší čisté mzdy.

Přijdete tak o několik set korun měsíčně. Například u průměrné hrubé mzdy 40 000 Kč měsíčně odvedete každý měsíc na nemocenské pojištění 240 Kč navíc.

Nemocenské pojištění a OSVČ

U podnikatelů je situace jiná – příspěvek na nemocenské pojištění je u nich dobrovolný.

Sami se tedy můžete rozhodnout, jestli se vám vyplatí tuto pojistku využívat. Musíte ale počítat s tím, že bez nemocenského pojištění nemáte nárok na:

• nemocenskou,
• dlouhodobé ošetřovné,
• mateřskou
• ani otcovskou.

Na „krátkodobé“ ošetřovné ani na vyrovnávací příspěvek přitom jako OSVČ nemáte nárok nikdy.

A u všech dávek platí, že dokud je pobíráte, nesmíte vykonávat samostatně výdělečnou činnost.

Kolik OSVČ odvádějí na nemocenské pojištění

Plusem je, že výše příspěvku na nemocenské pojištění závisí na vašem uvážení. Platí jen dvě omezení:

• minimální vyměřovací základ
• a maximální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ pro rok 2023 je 8 000 Kč. Z této částky každý měsíc odvedete 2,1 % – minimální pojistné je 186 Kč měsíčně.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ vychází z přehledu vašich příjmů a výdajů za předchozí zdaňovací období. Odpovídá přitom průměrnému vyměřovacímu základu, který vám v přehledu vyšel. Spočítáte ho například pomocí kalkulačky na webu České správy sociálního zabezpečení.

Pokud s podnikáním začínáte, bude pro vás maximální základem polovina průměrné hrubé mzdy za předchozí rok. V roce 2023 je to 20 162 Kč.

Pokud byste tedy chtěli od začátku podnikání platit co nejvyšší nemocenské pojištění, poslali byste státní správě každý měsíc 424 Kč – 2,1 % z 20 162 Kč.

Pojistné poroste také u OSVČ

Také u OSVČ vláda plánuje zvýšit pojistné, a to na 2,7 %.

Vždy ale platí, že přesnou výši příspěvku na nemocenské pojištění si jako podnikatelé stanovíte sami. Stačí jen dodržet minimální a maximální limit.

Pamatujte přitom, že vyšší pojistné znamená i vyšší dávky od státu.

Nemocenská u OSVČ

Abyste měli nárok na nemocenskou dávku, musíte si platit nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce. Pokud ho máte kratší dobu, nebo jste ho už ukončili, peníze od státu nedostanete.

Stejně jako u zaměstnanců vám stát tuto dávku vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Dobu pracovní neschopnosti opět prokazuje e-neschopenka od lékaře.

Dlouhodobé ošetřovné u OSVČ

Podmínky pro přiznání příspěvku na dlouhodobé ošetřování jsou z velké části stejné jako v případě zaměstnanců. Znamená to, že dávku dostanete jen při ošetřování člena rodiny, které trvá nejméně 30 dnů. Důležité je opět rozhodnutí ošetřujícího lékaře v nemocnici.

Navíc si ale musíte nemocenské pojištění platit minimálně 3 měsíce.

Mateřská u OSVČ

Získání peněžité pomoci v mateřství je u OSVČ komplikovanější než u zaměstnanců. Má totiž hned 2 podmínky:

• Musíte si platit nemocenské pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech.
• A zároveň si nemocenské musíte platit minimálně 180 dnů v posledním roce.

Pokud se tedy nemocenského pojištění už třičtvrtě roku neúčastníte, na mateřskou nemáte nárok. I když jste si předtím platili nemocenské třeba pět let v řadě…

Otcovská u OSVČ

Základní podmínky pro čerpání otcovské jsou stejné jako u zaměstnanců. Musíte o ni požádat do 6 dnů od narození dítěte nebo od jeho převzetí do péče. A stát vám ji bude vyplácet maximálně 2 týdny.

Abyste měli na tuto dávku nárok, musíte si nemocenské pojištění platit nejméně 3 měsíce před dnem nástupu na otcovskou.

Jak se k nemocenskému pojištění přihlásíte

K přihlášení do systému nemocenského pojištění stačí jen maličkost – vyplnit online formulář na eportálu České správy sociálního zabezpečení. Můžete to udělat, kdykoliv se vám to hodí.

Pak už stačí jen pravidelně posílat pojistné na účet správy sociálního zabezpečení, pod kterou jako podnikatel spadáte.

Pamatujte ale, že pojistné musíte posílat včas a alespoň v minimální výši. Jinak nemocenské pojištění zanikne.

Jak se z nemocenského pojištění odhlásíte

Nemocenské pojištění také kdykoliv zrušíte. Stačí vyplnit příslušný formulář na eportálu České správy sociálního zabezpečení.

Pojistka navíc automaticky zanikne, když:

• přestanete podnikat – ukončíte samostatnou výdělečnou činnost;
• nezaplatíte včas pojistné, případně pošlete nižší částku;
• nastoupíte do vězení
• nebo odejdete do důchodu.

Nemocenské pojištění u OSVČ vedlejších

Předchozí informace se týkají lidí, kteří mají podnikání jako svou hlavní činnost. Co když jste ale OSVČ vedlejší?

V takovém případě nemocenské řešit nemusíte. Platí ho za vás zaměstnavatel, u kterého máte svou hlavní výdělečnou činnost.

Nevýhody nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění má pro podnikatele několik nevýhod. V případě nemoci jste první dva týdny odkázaní jen sami na sebe.

Řadu nemocí či úrazů ale zvládnete vyléčit rychleji, a proto vám nemocenská ve většině případů příliš nepomůže.

Pokud navíc neplatíte vysoké pojistné, bývají vyplácené dávky poměrně nízké.

Alternativa k nemocenskému pojištění: životko

Řada podnikatelů místo nemocenského pojištění využívá jiné produkty.

Například spoření, díky kterému si vytvoříte dostatečnou rezervu na to, aby pokryla dočasný výpadek příjmů.

Nebo sáhněte po životním pojištění.

Můžete do něj totiž zakomponovat i pojištění pracovní neschopnosti. Sami u něj stanovíte, kolik vám pojišťovna za každý den nemoci zaplatí a jak rychle vám začne domluvené prostředky posílat.

Peníze tak dostanete i při kratším onemocnění.

Kromě toho vám životní pojištění pomůže řešit také komplikovanější situace. Zejména:

• trvalé následky úrazů a nemocí,
• invaliditu,
• vážná onemocnění
• a pokud zemřete, zajistí vaše nejbližší.

Pokud tedy o nemocenském pojištění přemýšlíte, zvažte, jestli nebude výhodnější sáhnout po kvalitním životku. Naši poradci vám pomůžou se srovnáním životního pojištění i se správným nastavením smlouvy.

Můžete se tak spolehnout, že se vám životko maximálně vyplatí!