Barevný interiér pobočky Moneta Money Bank

Za první tři čtvrtletí roku 2022 vzrostl čistý zisk Moneta Money Bank meziročně o 42,3 % na 4,1 miliardy Kč. Rostly i provozní výnosy, a to o 11,6 % na 9,1 miliardy Kč. Tato informace byla zveřejněna v tiskové zprávě banky.

Moneta za prvních devět měsíců tohoto roku zaznamenala meziroční nárůst provozního zisku o 22,3 % na 5 miliard korun. Návratnost hmotného kapitálu pak vyskočila na 20,6 % ve srovnání se 14,4 % z loňského období.

Banka vydělala na úrocích

Moneta zaznamenala skvělé výsledky hlavně díky pozitivnímu vývoji úrokových sazeb, dále díky stabilním provozním nákladům a příznivým nákladům na riziko, to následně vyústilo v dobré hospodářské výsledky.

Čistý úrokový výnos Monety za první tři čtvrtletí se meziročně zvýšil o 14,6 % díky vyšším výnosům z úvěrových produktů. Čistý výnos z poplatků a provizí také vzrostl o 9,3 %. Ostatní provozní výnosy banky však poklesly o 26,7 %, což bylo způsobeno zejména snížením výnosů z finančních operací.

Moneta Money Bank, dříve známá jako GE Money Bank,  se svou bilanční sumou přesahující 371 miliard Kč patří mezi největší banky v České republice. Na konci letošního třetího čtvrtletí měla 1,5 milionu klientů, což ji řadí mezi čtyři největší banky v Česku. Zaměstnává skoro 2 800 pracovníků a je také jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze.

Podle České národní banky čistý zisk všech bank a spořitelen v prvním pololetí meziročně vzrostl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun. Kromě Monety výsledky za letošní třetí kvartál zveřejnila i česká a slovenská UniCredit Bank, která také patří mezi velké banky působící v Česku. Čistý zisk této skupiny za prvních devět měsíců stoupl meziročně o 26 procent na 6,62 miliardy korun (267 milionů eur). Tato skutečnost přitahuje pozornost ohledně navrhované daně z mimořádných zisků bank.

Ministerstvo chystá novou daň

Ministerstvo financí nedávno navrhlo takzvanou windfall tax, což je šedesátiprocentní daňová přirážka na nadměrný zisk. Podle návrhu by tento nadměrný zisk odpovídal rozdílu mezi základem daně a průměrem základů daně za poslední čtyři roky, navýšeného o 20 procent. Zatím parlament neschválil vládní návrh, takže se očekává, že tato daň bude uplatňována až na zisky v příštím roce. Výnos z této daně má sloužit vládě k pokrytí mimořádných nákladů souvisejících se zastropováním cen energií. Tato daň by měly platit nejen energetické, petrolejářské a těžební firmy, ale také banky.