Daňové přiznání musí podávat nejen osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale i někteří zaměstnanci, důchodci nebo studenti. Povinnost podat daňové přiznání mají například v případě, že mají více příjmů nebo nesplňují podmínky pro roční zúčtování u zaměstnavatele.
Pokud podáváte daňové přiznání za rok 2025, základní lhůta pro jeho podání je do 1. dubna 2026. V případě elektronického podání se lhůta prodlužuje do 4. května 2026. Pokud využíváte služby daňového poradce, máte lhůtu pro podání daňového přiznání delší. V takovém případě je nutné přiznání odevzdat nejpozději do 1. července 2026.
Vyplnění daňového přiznání může být složité, ale můžete využít různé nástroje, jako jsou online formuláře nebo průvodci daňovým přiznáním. Pro podání online je možné využít například datovou schránku, Bank ID nebo přihlášení přes portál MOJE daně. Je důležité si uvědomit, že pokud nestihnete termín pro podání daňového přiznání, může vám hrozit pokuta. Proto je důležité podání vyřídit včas a případně si zajistit dostatečnou časovou rezervu pro možné opravy nebo doplnění údajů.
Uvedení příjmů v daňovém přiznání
V daňovém přiznání za rok 2025 je nezbytné uvést všechny příjmy, které podléhají zdanění. Musí zde být uvedeny také příjmy ze zaměstnání, u kterých byla během roku odváděna zálohová daň z příjmu. Pokud byly během roku zaplaceny měsíční daňové zálohy ve větší výši, než je vypočtená roční daňová povinnost, může vzniknout nárok na daňový přeplatek.
Jak podat daňové přiznání?
Existují tři způsoby, jak daňové přiznání podat:
- Osobně – podání přímo na finančním úřadě.
- Poštou – zasláním na příslušný finanční úřad,
- Elektronicky – daňové přiznání lze podat elektronicky prostřednictvím portálu finanční správy nebo pomocí datové schránky.
Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je podání daňového přiznání povinné v elektronické podobě. K tomu mohou využít datovou schránku nebo online portál finanční správy.
Povinnost podat daňové přiznání se netýká jen podnikatelů. Platí například i pro zaměstnance, kteří v jednom období pracovali pro více zaměstnavatelů současně, nebo pro ty, kteří měli další zdanitelné příjmy (například z nájmu či prodeje majetku). U některých typů příjmů přitom platí zákonné limity – například u ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů je hranice 20 000 Kč ročně.
Elektronické podání je dnes nejjednodušší a nejrychlejší možností. Pokud nemáte datovou schránku, můžete využít portál MOJE daně a přihlásit se například pomocí BankID nebo jiné formy elektronické identity. Při vyplňování daňového přiznání je důležité postupovat pečlivě podle pokynů. Pokud si nejste jisti, jak postupovat, můžete se obrátit na daňového poradce nebo se informovat přímo na finančním úřadě.
Paní Kateřina je ve starobním důchodu, má však pravidelný příjem z nájmu. Podle § 9 zákona o daních z příjmů proto musí podat daňové přiznání za rok 2025. Do přiznání bude uvádět pouze příjmy a výdaje spojené s nájmem, protože její starobní důchod je od daně z příjmů osvobozen.
Paní Kateřina se rozhodla podat daňové přiznání online prostřednictvím portálu MOJE daně na webu finanční správy. Nejprve se přihlásila do systému a vybrala správný formulář. Následně vyplnila všechny potřebné údaje o příjmech a výdajích souvisejících s pronájmem.
Jak postupovat, pokud jste v daňovém přiznání udělali chybu?
Pokud zjistíte chybu ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, můžete ji opravit podáním opravného daňového přiznání.
Opravných přiznání můžete podat i více, přičemž finanční správa vždy zohlední pouze to poslední podané. Pokud opravné přiznání podáte v řádném termínu, nevznikají vám žádné sankce.
Pokud chybu zjistíte až po uplynutí lhůty, je nutné podat dodatečné daňové přiznání. V takovém případě už vám může vzniknout povinnost uhradit penále nebo úrok z prodlení.
Při podání nového přiznání je vždy potřeba uvést všechny údaje znovu a správně – nejde tedy jen o opravu jedné konkrétní chyby. Daňové přiznání lze podat osobně, poštou nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky či portálu MOJE daně.
Kde si stáhnete formuláře pro daňové přiznání?
Pro splnění daňové povinnosti za rok 2025 je nutné vyplnit a podat příslušný daňový formulář. Ten je k dispozici na webových stránkách finanční správy, kde ho můžete nejen stáhnout, ale také pohodlně vyplnit online prostřednictvím portálu MOJE daně.
K dispozici je zjednodušený formulář, který využijí poplatníci s jednoduššími příjmy (například ze zaměstnání), a standardní formulář určený pro složitější situace, například při podnikání, příjmech z nájmu nebo dalších vedlejších příjmech.
Při vyplňování je důležité postupovat pečlivě a uvést všechny potřebné údaje správně, aby nedošlo k chybám nebo neúplnému podání.
Daňové přiznání – OSVČ
OSVČ, které byly v roce 2025 v režimu paušální daně, obvykle nemají povinnost podávat daňové přiznání, protože svou daňovou povinnost plní pravidelnými měsíčními platbami. To však platí pouze v případě, že nemají jiné zdanitelné příjmy a splňují podmínky tohoto režimu.
Ostatní OSVČ musí daňové přiznání podat. Používají přitom standardní formulář a vyplňují také přílohu č. 1, ve které uvádějí příjmy ze samostatné činnosti. Výdaje mohou uplatnit buď ve skutečné výši, nebo formou výdajového paušálu, který se liší podle typu činnosti.
Výše daně z příjmů fyzických osob závisí na dosaženém zisku, uplatněných odpočtech a daňových slevách. Výslednou daň ovlivňuje také aktuální sazba daně. Samotný počet měsíců podnikání během roku ani to, zda podnikáte při studiu nebo v důchodu, nemá na výši daně přímý vliv.
OSVČ – vedlejší činnost
I v případě, že OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, má zpravidla povinnost podat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou zase podnikatelé v režimu paušální daně, kteří splní zákonné podmínky.
Výhodou vedlejší činnosti je zejména to, že není nutné dodržovat minimální vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Pokud je tedy zisk nízký, mohou být odvody výrazně nižší než u hlavní činnosti.
Samotná daň z příjmů se však u vedlejší i hlavní činnosti počítá stejně – závisí na dosaženém zisku, uplatněných odpočtech a daňových slevách.
O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jde nejčastěji v situacích, kdy OSVČ podniká:
- při zaměstnání,
- během studia,
- v důchodu,
- při pobírání rodičovského příspěvku.
Příklad: podnikání a zaměstnání ve stejném kalendářním roce
Paní Kristýna ukončila své podnikání v průběhu roku a následně nastoupila do zaměstnání. I když vykonávala samostatnou výdělečnou činnost pouze po část roku, musí podat daňové přiznání a vyplnit přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatel za ni v takovém případě nemůže provést roční zúčtování daně, protože měla příjmy ze samostatné činnosti.
Je důležité si uvědomit, že povinnost podat daňové přiznání není vázána na podnikání po celý rok. Pokud tedy podnikáte jen část roku a následně nastoupíte do zaměstnání, musíte do přiznání uvést jak příjmy z podnikání, tak příjmy ze zaměstnání.
Příklad: více zaměstnavatelů
Zaměstnanec Jan má v roce 2025 hlavní pracovní poměr u nejmenované firmy. Zároveň si přivydělává na DPČ u jiné firmy jako grafik. Z hrubé odměny za brigádu byla Janovi odvedena zálohová daň z příjmu. Jan má povinnost podat daňové přiznání za rok 2025 a uvést v něm všechny své zdanitelné příjmy z obou zaměstnání.
Jan si od obou zaměstnavatelů vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025, která přiloží k odevzdanému daňovému přiznání.
Daňové přiznání a studenti
Studenti si během studia často vydělávají ze zaměstnání nebo podnikání. V některých případech proto mají povinnost podat daňové přiznání, stejně jako ostatní daňoví poplatníci.
Povinnost se netýká jen studentů podnikajících jako OSVČ, ale i těch, kteří mají jiné zdanitelné příjmy nebo nesplňují podmínky pro roční zúčtování u zaměstnavatele.
Je také dobré vědět, že sleva na studenta byla v posledních letech zrušena, a proto ji již nelze v daňovém přiznání za rok 2026 uplatnit.
Slevy na daních
Při výpočtu daně z příjmů je možné uplatnit daňové slevy vždy pouze u jednoho zaměstnavatele v daném období. Pokud tedy pracujete pro více zaměstnavatelů současně, můžete slevy uplatnit jen u jednoho z nich. Daňové slevy přitom nejsou určené pouze pro zaměstnance – nárok na ně mohou mít i například pracující důchodci.
Mezi základní daňové slevy patří například sleva na:
- poplatníka,
- invaliditu,
- manželku nebo manžela,
- držitele průkazu ZTP/P.
Při práci na pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ je možné podepsat prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžové prohlášení). Pokud během roku nastoupíte k novému zaměstnavateli, podepisujete prohlášení znovu u něj.
Daňové slevy snižují částku daně z příjmu fyzických osob. Pokud splníte zákonné podmínky, lze v daňovém přiznání uplatnit různé druhy daňových slev. Podrobné informace o tom, jaké slevy můžete využít, naleznete v našem článku.
Příjmy z nájmu
Pokud uvažujete o investování, koupě a pronájem nemovitosti patří mezi oblíbené možnosti. Příjmy z nájmu však nejsou od daně z příjmů osvobozeny, a je proto nutné je zdanit.
Povinnost zdanění se týká pronájmu bytu, nebytového prostoru i pozemků.
Fyzické osoby, které mají příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, musí podat daňové přiznání. V takovém případě za ně zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování daně, a je proto nutné podat standardní formulář daňového přiznání a vyplnit také přílohu č. 2.
Zaměstnanci, kteří měli příjmy z nájmu, si musí od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025.
Investice a ostatní příjmy
Některé příjmy z kapitálového majetku jsou zdaněny automaticky srážkovou daní. Typicky jde například o úroky z bankovních vkladů nebo spořicích účtů, kdy banka odvádí daň ve výši 15 % za vás. Tyto příjmy už se zpravidla neuvádějí v daňovém přiznání.
Naopak jiné příjmy z kapitálového majetku, například příjmy z prodeje cenných papírů nebo podíly na zisku (dividendy), mohou podléhat zdanění a je nutné je uvést v daňovém přiznání, pokud nesplňují podmínky pro osvobození.
Zdanění se nevyhnete ani u dalších typů příjmů, jako jsou příjmy z nájmu nebo tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Do této kategorie patří například:
- příjmy z příležitostné činnosti,
- příjmy z prodeje nemovitých nebo movitých věcí,
- příjmy z převodu nebo postoupení práv,
- nebo výhry z hazardních her (pokud nejsou od daně osvobozeny).
Zdanění kryptoměn
U kryptoměn není legislativa zcela jednoznačná. V praxi se nejčastěji uplatňuje režim ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů, kde platí limit 20 000 Kč pro osvobození.
Některé výklady však připouštějí i aplikaci pravidla pro prodej movitých věcí s limitem 100 000 Kč ročně. Tento přístup ale není jednoznačně potvrzen finanční správou, a proto je vhodné postupovat obezřetně. Více se můžete dozvědět v našem článku zdanění kryptoměn.
