S cílem stimulovat ekonomiku přistoupila Česká národní banka (ČNB) k dalšímu kroku ve své monetární politice. Rozhodnutím Bankovní rady došlo ke snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 5,25 procenta, čímž sazba dosáhla nejnižší úrovně od května 2022.
Tento krok byl v souladu s očekáváními analytiků, kteří předpovídali pokračování trendu snižování úrokových sazeb, které ČNB započala již v prosinci předchozího roku. Tento proces začal mírným snížením o 0,25 procentního bodu a pokračoval dalšími kroky v únoru a březnu, kdy byla sazba snížena vždy o půl procentního bodu.
Pokles základních úrokových sazeb má přímý dopad nejen na úrokové sazby bankovních vkladů a úvěrů, ale i na celkovou ekonomickou aktivitu v zemi. Pro podniky to znamená snížení nákladů na získávání kapitálu pro investice a provoz, což může podpořit jejich expanzi a inovace. Pro domácnosti se otevírá přístup k dostupnějším hypotečním úvěrům, což může stimulovat trh s nemovitostmi.
Kromě základní úrokové sazby byly sníženy i další důležité sazby. Lombardní sazba, která určuje úrokovou sazbu pro půjčky, které si obchodní banky mohou vzít od centrální banky proti zástavě cenných papírů, byla snížena na 6,25 procenta. Diskontní sazba, která ovlivňuje například úroky z prodlení u nesplacených úvěrů, byla snížena na 4,25 procenta.
ČNB se snaží kontrolovat inflaci, zároveň chce podporovat růst
Toto snížení úrokových sazeb přichází v okamžiku, kdy Česká republika čelí ekonomickým výzvám, včetně pomalého růstu HDP a inflačního tlaku. V reakci na tuto situaci se ČNB snaží nalézt rovnováhu mezi podporou růstu a kontrolou inflace. Později ČNB také zveřejnila aktualizovanou ekonomickou prognózu, která zahrnuje odhady vývoje ekonomiky, inflace a dalších klíčových indikátorů.
Nedávno Svaz průmyslu a dopravy ČR snížil své odhady růstu HDP Česka pro tento rok na 1,6 procenta, což je výrazné snížení oproti předchozím očekáváním. Na příští rok se předpokládá mírné zlepšení na 2,8 procenta. Tyto prognózy ukazují na pokračující nejistotu a volatilitu v české ekonomice.
Zatímco krátkodobé účinky snížení úrokových sazeb mohou být pozitivní, ve formě stimulace ekonomické aktivity a snížení nákladů na úvěry, existují obavy ohledně dlouhodobějších důsledků, zejména pokud jde o oslabení motivace k úsporám mezi obyvatelstvem. Efektivnost těchto kroků a jejich skutečný dopad na českou ekonomiku bude možné plně vyhodnotit až s odstupem času, jak se budou ekonomické podmínky dále vyvíjet.
Jaký je další výhled ČNB do budoucna?
Podle aktuálních ekonomických prognóz se očekává, že inflace v České republice v nadcházejících měsících mírně vzroste. Tento trend bude poháněn nárůstem cen pohonných hmot a zpomalením poklesu cen potravin. I přes tyto krátkodobé tlaky by inflace měla zůstat blízko dvouprocentního cíle centrální banky. Pro letošní rok se předpokládá, že průměrná inflace dosáhne 2,3 %, zatímco v následujícím roce by měla klesnout na 2 %. Jádrová inflace, která vynechává nejvíce volatilní složky spotřebitelského koše, se letos očekává na úrovni 2,6 %..
