Inflace je jedním z nejdiskutovanějších ekonomických fenoménů, který se dotýká každého z nás. Ačkoli může znít složitě, její dopady vnímáme denně při nakupování zboží nebo placení účtů za energie. Rok 2024 přinesl v oblasti inflace zajímavé změny.
Co je to inflace?
Inflace je ekonomický jev, který se projevuje jako růst cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období. Jednoduše řečeno, inflace znamená, že za stejné množství peněz si koupíte méně zboží nebo služeb než dříve. Tento proces je často vnímaný negativně, protože snižuje kupní sílu peněz, což postihuje spotřebitele, kteří musí za stejné produkty nebo služby zaplatit více. Právě proto je inflace klíčovým ukazatelem pro sledování ekonomické stability a životní úrovně.
Míra inflace pak ukazuje, o kolik se zvýšila nebo snížila cena tohoto koše oproti předchozímu období.
Vývoj inflace za červenec a srpen 2024
V roce 2024 se inflace v České republice ustálila na hodnotě, která je mnohem blíže k inflačním cílům stanoveným Českou národní bankou (ČNB). Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla meziroční inflace v srpnu 2024 hodnoty 2,2 %, což je stejná hodnota jako v červenci téhož roku. Tento vývoj je ve srovnání s předchozími lety, kdy inflace dosahovala dvouciferných hodnot, výrazným zlepšením.
Podle ČSÚ došlo v srpnu ke zpomalení růstu cen potravin, což mělo na inflaci pozitivní dopad. Na druhé straně ale vzrostly náklady na bydlení, což je jeden z klíčových faktorů, který přispěl k udržení inflace na úrovni 2,2 %.
Ceny nájemného se meziročně zvýšily o 6,6 %, což představuje značné zatížení pro domácnosti. Zdražování postihlo i vodné a stočné, které vzrostlo o více než 10 %, a elektřinu, jejíž cena se zvýšila o více než 8 %. Ceny zemního plynu pak klesly o 7,2 % a ceny tuhých paliv o 2,5 %.
Výrazné zlevnění zaznamenaly také pohonné hmoty, kdy benzín Natural 95 se v srpnu 2024 prodával za 37,65 Kč za litr, což byla nejnižší cena od začátku roku. Nafta se prodávala za 36,08 Kč za litr, což byla nejnižší cena od července 2023.
Jak se inflace počítá?
Inflace se nejčastěji měří pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), který sleduje změny cen různých druhů zboží a služeb v určitém časovém období. Tento index si můžeme představit jako nákupní košík, který obsahuje různé kategorie položek, jež domácnosti běžně kupují. Základem tohoto košíku jsou tři hlavní kategorie.
První kategorií je zboží každodenní spotřeby. Sem patří potraviny, pohonné hmoty, čisticí prostředky a další produkty, které domácnosti nakupují pravidelně a jejichž ceny jsou velmi citlivé na změny inflace. Tato kategorie zahrnuje základní potřeby, které každý den používáme, a proto i malé cenové výkyvy mohou mít velký dopad na domácí rozpočty.
Druhou kategorií je zboží dlouhodobé spotřeby, které domácnosti nakupují méně často, ale mají delší životnost. Mezi tyto položky patří spotřebiče, nábytek, oblečení a obuv. Ceny těchto výrobků mohou být ovlivněny inflačními tlaky, zejména v důsledku růstu cen vstupních surovin nebo energetických nákladů.
Poslední kategorií jsou služby, kam se řadí například náklady na bydlení, energie, pojištění nebo různé opravy a údržbářské práce, jako jsou instalatérské služby. Služby jsou často ovlivňovány cenami energií a pracovních sil, a tak jejich cena často roste spolu s inflací, což se negativně odráží v celkových výdajích domácností.
Příčiny inflace v posledních letech
Inflace v posledních letech, zejména v roce 2022 a 2023, byla výrazně ovlivněna několika faktory. Jedním z hlavních důvodů byla pandemie covidu-19, která způsobila rozsáhlé ekonomické změny po celém světě. Spotřebitelé během pandemie více šetřili, a když se omezení začala uvolňovat, poptávka po zboží a službách skokově vzrostla. Výrobní kapacity však nebyly schopny rychle reagovat na tuto zvýšenou poptávku, což vedlo k růstu cen.
Dalším významným faktorem byla válka na Ukrajině, která měla dopad na ceny energií, zejména zemního plynu a ropy. Rusko, jako jeden z hlavních dodavatelů těchto komodit, bylo klíčovým hráčem na trhu. Omezení dodávek z Ruska a snaha Evropy o snížení závislosti na ruském plynu vedly k růstu cen energií, což se následně promítlo do růstu cen ostatních komodit.
Vysoké rozpočtové schodky českého státu jsou dalším faktorem, který přispívá k inflaci. Dodatečné peníze v oběhu zvyšují kupní sílu obyvatelstva, což posiluje poptávku po zboží a službách. V prostředí nízké nezaměstnanosti to pak vede k rychlému růstu mezd, což může způsobit tzv. mzdově-inflační spirálu, kdy růst mezd podporuje další růst cen.
Druhy inflace
Inflace se může projevovat různými způsoby, přičemž každá forma inflace má své specifické dopady na ekonomiku:
- Mírná inflace: Míra inflace kolem 2 % je považována za normální a žádoucí, protože podporuje stabilní ekonomický růst. Mírná inflace znamená, že ceny rostou pomalu, což dává ekonomice čas se přizpůsobit.
- Pádivá inflace: Pádivá inflace znamená rychlejší růst cen, obvykle nad 10 %. V tomto případě se kupní síla peněz rychle snižuje a spotřebitelé začínají vyžadovat vyšší mzdy, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
- Hyperinflace: Hyperinflace je extrémní formou inflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně během krátké doby. Při hyperinflaci peníze ztrácejí svou hodnotu velmi rychle a ekonomika se může dostat do stavu kolapsu.
Prognózy inflace pro rok 2024 a 2025
Prognóza na rok 2025 pak předpokládá mírnější inflaci, která by měla dosáhnout 2,1 %.
Česká národní banka (ČNB) má jako svůj inflační cíl udržovat míru inflace kolem 2 %. Tento cíl je považován za optimální pro udržení ekonomické stability. V roce 2024 se inflace v České republice výrazně zpomalila a očekává se, že celoroční průměrná inflace dosáhne hodnoty 2,6 %.
