Ačkoliv se domácí ekonomika letos nachází v období stagnace, finanční instituce si stále udržují vysoké zisky. Přesto šest hlavních českých bank – Česká spořitelna , ČSOB, MONETA Money Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank – dosáhlo během první poloviny tohoto roku zisku po zdanění ve výši 37 miliard korun, což je jen o 2,5 miliardy méně než minulý rok. Většina významných bank zaznamenala meziroční pokles čistých úrokových výnosů, což souvisí s vyšším zhodnocením vkladů občanů i firem.
Co za nižšími zisky bank stojí?
Česká národní banka již více než rok udržuje svou klíčovou úrokovou sazbu na stabilní úrovni, poté co ji v období od června 2021 do června 2022 postupně zvyšovala z minimální sazby na 7 % v reakci na silné inflační tlaky v ekonomice.
Zvýšení sazeb ze strany centrální banky původně prospívalo bankám, jelikož vyšší úrokové sazby u úvěrů pro firmy i domácnosti znamenaly nárůst úrokových marží. Ty představují rozdíl mezi sazbami, za něž byly vklady zhodnoceny, a sazbami, za něž byly peníze dále půjčovány. Avšak v reakci na konkurenční tlaky postupně i největší bankovní instituce zvýšily atraktivitu úročení vkladů, což mělo za následek snižování úrokového diferenciálu. Tento trend byl ještě umocněn diskusemi ohledně zdanění mimořádných zisků, které následně vedly k jeho zavedení.
Silný konkurenční boj donutil banky hledat způsoby, jak přilákat klienty atraktivním úročením. I když zavedení tzv. windfall tax (daně z mimořádných zisků) tento proces částečně urychlilo, nelze tvrdit, že banky zvyšovaly úroky na vklady pouze s cílem maximalizace svých zisků.
Jak si jednotlivé banky vedly?
Poslední banka, která oznámila výsledky za první pololetí tohoto roku, byla ČSOB. Její čistý zisk klesl meziročně o šest procent na 9,5 miliardy korun. Její čisté úrokové výnosy poklesly dokonce o deset procent.
Podobný trend pozorujeme i u ostatních bank. U Komerční banky se čistý zisk snížil během prvního pololetí o 2,9 % na 8,1 miliardy korun, u České spořitelny o 16 % na 9,3 miliardy korun, u Monety o 13,7 % na 2,5 miliardy korun a u Raiffeisenbank o 21 % na 2,37 miliardy korun.
Výjimku z tohoto trendu pak představují česká a slovenská pobočka UniCredit Bank, jejichž čistý zisk v letošním 1. pololetí téměř o čtvrtinu vzrostl, a to na 5,3 miliardy korun. Významný podíl na výsledcích měla zejména slovenská pobočka. Slovensko totiž jako součást eurozóny podléhá zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, což pozitivně ovlivnilo čisté úrokové výnosy banky.
Zdá se však, že situace v oblasti úrokových marží, a tedy i čistých úrokových výnosů, začíná měnit směr. Toto tvrzení lze podpořit například čísly Monety Money Bank – ta v kvartálním srovnání zaznamenala ve druhém čtvrtletí nárůst čistých úrokových výnosů téměř o sedm procent.
Jaký měla vliv válečná daň?
Ve zmíněné skupině šesti největších bank začala od letošního roku platit windfall tax, jinak zvaná také válečná daň. Tato novinka zahrnuje daňový příplatek ve výši 60 % na nadměrný zisk. Nadměrný zisk se vypočítá jako rozdíl mezi základem daně a průměrnými náklady k dosažení tohoto základu za poslední čtyři roky, navýšenými o dvacet procent. Výnosy z této daně mají sloužit státu k pokrytí mimořádných nákladů souvisejících se stanovením maximálních cen energií. Dopad této mimořádné daně na finanční situaci bank ovšem bude pravděpodobně v letošním roce pouze omezený. Moneta Money Bank například po zveřejnění svých výsledků za druhé čtvrtletí a první pololetí prohlásila, že očekává minimální nebo žádný významný dopad daně z mimořádných zisků. Podobně se k tomu vyjádřila i Komerční banka.
