Česká národní banka (ČNB) na svém posledním měnovém zasedání rozhodla o dalším, byť malém, snížení úrokových sazeb. Konkrétně dvoutýdenní repo sazba, která je klíčovým nástrojem měnové politiky, klesla o čtvrt procentního bodu na 3,5 %. Stejné snížení se týká i dalších základních sazeb. Šest ze sedmi členů bankovní rady se pro tento krok vyslovilo, jen jeden hlasoval pro ponechání sazeb na dosavadní úrovni.
Pro běžné lidi to může na první pohled znít jako něco, co se jich netýká. Ve skutečnosti ale rozhodnutí centrální banky dopadá na každého z nás, skrze úrokové sazby hypoték, úvěrů nebo výnosy ze spořicích účtů.
Proč ČNB sazby snížila?
Hlavním cílem České národní banky je udržet inflaci – tedy růst cen – na uzdě. Ideálně by se měla dlouhodobě pohybovat kolem 2 %.
V posledních měsících se inflace skutečně drží v tzv. tolerančním pásmu tohoto cíle, což centrální bance umožnilo začít s opatrným snižováním úrokových sazeb.
K tomuto rozhodnutí přispěly i mezinárodní faktory, jako klesající ceny surovin ve světě a zpomalující růst globální ekonomiky.
Na druhou stranu ale v české ekonomice zůstávají některé oblasti, kde ceny rostou rychleji, například ceny služeb nebo nemovitostí. Také mzdy rostou poměrně svižně. A právě to všechno může inflaci znovu roztočit, což je pro centrální banku varovný signál.
Proč je snížení sazeb jen opatrné?
Bankovní rada ČNB si je vědoma, že i když inflace v poslední době zpomalila, stále existuje riziko, že se znovu rozjede. Proto je její postup při snižování sazeb velmi opatrný.
Reálné úrokové sazby (tedy sazby očištěné o inflaci) jsou i nadále kladné, to znamená, že měnová politika zůstává poměrně přísná.
Dalším důvodem k opatrnosti je nejistota ve světě. Finanční trhy zažívají napětí, mění se pravidla mezinárodního obchodu a není jasné, jak budou reagovat vlády a centrální banky v jiných zemích. I proto si ČNB nechává otevřené dveře k různým scénářům vývoje a nevylučuje, že další rozhodnutí o sazbách budou záviset na nových datech a událostech. Bankovní rada bude v příštích měsících pečlivě sledovat, jak se bude vyvíjet inflace, kurz koruny, situace na trhu práce a také poptávka domácností a firem.
Důležitým faktorem bude i to, jak na snížení sazeb zareagují banky, jestli začnou ochotněji poskytovat úvěry, nebo jestli dojde k pohybu cen nemovitostí či spotřebního zboží.
Vedle domácích faktorů bude mít ČNB také oči upřené na světové dění:
- na kroky americké centrální banky (Fed),
- Evropské centrální banky (ECB)
- nebo na vývoj vztahů mezi USA a EU.
Kdyby mohla úroková sazba klesnout pod hranici 2 %?
Zatím se o takto nízkých úrokových sazbách neuvažuje a podle současného výhledu České národní banky to ani v nejbližší době není pravděpodobné. Aby sazby mohly klesnout pod 2 %, muselo by dojít k výraznému a trvalému poklesu inflace hluboko pod inflační cíl, tedy pod 2 %, a zároveň by musela odeznít většina rizik, která dnes drží měnovou politiku v přísnějším režimu.
Jinými slovy: pokud by ceny v ekonomice přestaly růst, spotřebitelé i firmy by výrazně zpomalili spotřebu a investice a začal by hrozit ekonomický útlum, mohla by ČNB přistoupit k hlubšímu snižování sazeb – a to i pod úroveň 2 %. Takový scénář by ale musel být podložen nejen aktuálními daty o inflaci, ale i dlouhodobým výhledem, že ceny neporostou ani v budoucnu.
