U obchodního úvěru si odběratel vybírá zboží či využívá služby poskytované dodavatelem, avšak bez nutnosti toho, aby mu okamžitě zaplatil. Tento postup umožňuje odběrateli odložit platbu do budoucna, čímž se dodavatel stává jeho věřitelem a vzniká mezi nimi pohledávka z obchodních transakcí. Délka obchodního úvěru se různí v závislosti na specifikách daného odvětví a obvykle se pohybuje v rozmezí od jednoho týdne do 60 dní. Je důležité si uvědomit, že náklady spojené s obchodním úvěrem by měly být normalizovány na společný roční základ pro srovnatelnost.
Z hlediska účetnictví se obchodní úvěr neliší od bankovního úvěru přímým převodem finančních prostředků na účet dlužníka. V bilanci odběratele se místo toho odráží jako hodnota zásob v aktivní části, protože z pohledu hotovosti nedošlo k jejímu nárůstu, ale spíše k jejímu uvolnění pro jiné účely.