Česká národní banka (ČNB) se na svém srpnovém zasedání rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %. Všech sedm členů bankovní rady hlasovalo jednomyslně. Co za tímto rozhodnutím stojí?
Inflace je sice nízká, ale rizika přetrvávají
Ačkoli inflace se od začátku roku 2024 pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle, ČNB upozorňuje, že jádrová inflace – tedy inflace očištěná o sezónní a volatilní složky jako potraviny či energie – zůstává zvýšená. Stále je také patrný tlak na růst cen služeb a nemovitostí, a poptávka domácností se znovu zvyšuje.
Právě tato setrvačnost cen a rostoucí úvěrová aktivita jsou důvodem, proč banka zatím nepokračuje ve snižování sazeb.
Přestože by nižší úroky pomohly spotřebitelům i firmám, příliš brzké uvolnění měnové politiky by mohlo inflaci opět nastartovat.
Oživení ekonomiky i růst mezd
Pozitivní zprávou je, že česká ekonomika po slabším období znovu nabírá tempo. Ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,2 % oproti předchozímu čtvrtletí a meziročně o 2,4 %.
Klíčovým tahounem tohoto růstu je spotřeba domácností, která se zotavuje díky rostoucím mzdám a nízké nezaměstnanosti. Průměrná mzda meziročně stoupla o 6,7 %, což sice pomáhá domácím rozpočtům, ale současně přispívá k udržení tlaku na růst cen – především ve službách.
Co nás čeká dál?
Podle nové prognózy ČNB by inflace měla zůstat do konce roku mírně nad dvouprocentním cílem – v průměru kolem 2,6 %. V příštím roce by pak měla mírně klesnout na 2,3 %. I proto zůstává měnová politika opatrná a poměrně přísná.
Hospodářský růst by měl pokračovat tempem 2,6 % ročně jak letos, tak v roce 2026. V roce 2027 se očekává dokonce mírné zrychlení na 2,9 %.
Rizika do budoucna
ČNB však upozorňuje na řadu nejistot. Na domácí scéně patří mezi hlavní rizika například další růst cen služeb, potravin a nemovitostí. Výraznější rozvolnění úvěrových podmínek nebo vyšší státní výdaje by mohly inflaci znovu roztočit.
Naopak zmírnění inflace by mohlo přijít v případě posílení koruny nebo zpomalení růstu mezd. Rizikem zůstává také další vývoj v Německu – hlavním obchodním partnerovi Česka – jehož ekonomika se potýká s problémy, i když se chystá na nový fiskální stimul.
A v neposlední řadě jsou zde globální geopolitické faktory: válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě nebo nejistoty spojené s novým evropským systémem obchodování s emisními povolenkami (ETS2), který by mohl mít vliv na ceny v delším časovém horizontu.
Co si z článku můžete odnést?
Ponechání sazeb na stávající úrovni znamená, že hypotéky, úvěry i spořicí účty zatím nepocítí žádnou změnu. Pro ty, kdo uvažují o úvěru, to znamená, že výhodnější sazby si ještě nějaký čas počkají. Naopak pro střadatele zůstává současné prostředí mírně výhodné – spořicí účty stále nabízejí lepší zhodnocení než v době nulových sazeb.
Bankovní rada však bude na příštích jednáních pozorně sledovat vývoj a to nejen doma, ale i ve světě. Případné další změny sazeb budou záviset na tom, jak se bude vyvíjet inflace, kurz koruny, spotřeba nebo situace na trhu práce a proto taky ČNB zatím drží sazby na uzdě. Hlavním cílem je udržet inflaci dlouhodobě kolem 2 %. Přestože ekonomika ožívá, přetrvávající rizika – od rostoucích cen po geopolitické hrozby – zatím nedovolují další uvolnění měnové politiky. Pro spotřebitele to znamená stabilitu, ale i vyčkávání.
